rešerše webu







›› Úplný začátek článku

›› Předešlá část článku

Kontext – Teorie rozbitého okna

Po rozboru dětských pořadů pokračuje Gladwell v další kapitole výkladem o kontextu, tj. příhodných podmínkách k šíření sociálního viru. Výběrem případových studií ve svém výkladu řeže ostrou zatáčku do úplně jiného světa: Z dětsky expresivní Sesame Street se čtenář najednou ocitá v reálném New Yorku osmdesátých let 20. století, kde se na území města odehrává 2.000 vražd ročně. Za stejnou dobu se zde odehraje i 600.000 jiných trestných činů. Doprava newyorským metrem je každodenním traumatizujícím zážitkem. Město zažívá jednu z nejhorších epidemií zločinnosti ve svých dějinách. Jaký je kontext?

Gladwell výklad opírá o „teorii rozbitého okna“ politologa Jamese Q. Wilsona a kriminologa George Kellinga. V ní se tvrdí, že zločinnost může být v určité míře zaviněna socio-patologickým prostředím, v němž člověk žije. Životní podmínky pak mohou mít velký vliv na možnost vzniku sociální epidemie a okamžik bodu zlomu.

Teorie rozbitého okna říká, že zločinnost může být výsledkem součtu menších zločinů a prostředí, v němž člověk žije. Tedy když žijete někde, kde jsou posprejované zdi a rozbitá okna, máte pocit, že se o vás nikdo nezajímá a vaše všímavost k tomu, co se kolem vás děje, klesá. Poté si člověk řekne: To okno už stejně bylo rozbité, tak proč bych si odtamtud něco nevzal. Navíc je každému jedno, co dělám.

Může to začínat nevinně – hromadou odpadků mimo popelnici. To v českých městech známe z času na čas zřejmě všichni. Pokud odpad nikdo neuklidí, existující nepořádek spouštěčem dalšího nepořádku. První větší odpad vedle popelnice postaví jen málokdo, do narůstající hromady si už ale odpadky bez výčitek přihodí kdekdo. Vnímavost lidí k čistotě a pořádku s narůstajícím nepořádkem klesá. Lidé z okraje společnosti si víc dovolí. Na konci takového řetězce pak mohou být celé hromady odpadků, ale také zapálené popelnice, rozbitá okna, nezbytnost deratizace celého domu.

Na to, kde žijí, jsou lidé citliví. Pokud třeba žijete ve čtvrti, kde jsou posprejované zdi, rozbitá okna a psí výkaly nikdo neuklízí, můžete mít pocit, že se o vás nikdo nezajímá. Jste vydáni napospas živlům ulice. Vaše všímavost k tomu, co se kolem vás děje, klesá. Gladwell tuto premisu za pomoci výkladu o zlepšení čistoty newyorského metra rozvádí k závěru, že celkové znečištění je signálem pro občanskou neukázněnost. Ta je pak živnou půdou pro toleranci drobné kriminality.




Gladwell říká, že zločin je nakažlivý stejně jako módní trend. Drobné a zdánlivě nevýznamné zločiny narušují podle teorie rozbitých oken kvalitu života a tvoří bod zlomu pro násilnou trestnou činnost. Trestné činy zase negativně ovlivňují kvalitu života v oblasti. Vzniklou epidemii lze podle psychologa Philipa G. Zimbarda zvrátit či zlomit tím, že se patřičné autority soustředí na změny prostředí. – Podle těchto autorů je třeba zasklít rozbitá okna, přemalovat posprejované zdi, uklidit vraky aut, atd.

Gladwell se snaží dokázat, že takový postup funguje. Rudy Giuliani, William J. Bratton, David Gunn a další vrátili prestiž newyorské policii, dopravě a úřadům mimo jiné tím, že do newyorských ulic vrátili řád. Gladwell nicméně připouští, že k poklesu kriminality v průběhu devadesátých let přispěly i jiné činitele (na s. 123 zmiňuje např. oživení ekonomiky). Změnu životních podmínek lze tedy přinejmenším spoluovlivňovat.

Bod zlomku

V knize Bod zlomu se objevuje celá řada dalších argumentů. Gladwellův výklad je čtivý a vede k přemýšlení. Ne se všemi argumenty lze souhlasit. Často se poučenému čtenáři při čtení zřejmě vybaví myšlenka typu: „Ano, tak nějak to je, ale…“ Ostatně, autor popisuje velice obtížně pochopitelné jevy. Přes některé spekulace a výkladové svéráznosti, přes jistá zjednodušení (teorie rozbitých oken) či nepochopení původních zdrojů (příběh o milosrdném Samaritánovi) je ale Gladwellův výklad vcelku kompaktní.

V prvé řadě staví na popularitě či známosti některých případů a příběhů, které pro svůj výklad používá. Tam, kde tak činí, to napomáhá srozumitelnosti. Jinde ke čtenáři přichází s obecně neznámými výzkumy, a spád knihy to příjemně oživuje. Nashromážděný materiál Gladwell velice zajímavě propojuje. Jeho kniha je zajímavý příspěvek jak pro nejrůznější odborné i populární autory (jak upoutat pozornost), tak i obchodníky a marketingové stratégy (jak upoutat pozornost a spustit pozitivní virovou epidemii). Tím dostávají experimenty Stanleye Milgrama, Vilfreda Pareta, Howarda Levanthala, Philipa Zimbarda a ostatních citovaných autorit nový a zajímavý praktický potenciál. Nutno také ocenit, že autor svou knihu alespoň v klíčových bodech ozdrojoval.

Až budete knihu číst, počítejte samozřejmě trochu i s tím, že Gladwell je především novinář. Přes na tuzemské poměry velice dobrou informační základnu někdy zevšeobecňuje nebo z různých důvodů zjednodušuje. Problém je také s místy krkolomnou terminologií. Jak už asi i z recenze vyplynulo, přes jednoznačnou konotaci slova vir/virus (slovo „virus“ latinsky znamená „jed“) jde v Gladwellově výkladu jak o viry negativní (např. kriminalita), tak i epidemie pozitivní (např. osvětové kampaně). Když však takové drobnosti přehlédnete, bude pro vás čtení knihy Bod zlomu užitečným a příjemnýmpotěšením.

Webové stránky autora knihy najdete na adrese www.Gladwell.com


UPDATE 1. 12. 2011: Pro názoronost jeden pozitivní „bod zlomu“ z automobilového průmyslu

Zajímavý bod zlomu (dokonce dvojnásobný) si můžeme pro názornost ukázat například z prostředí automobilového průmyslu. Objevil se v protokolu spotřebitelského sdružení TÜV, kde nedávno měřili účinnost motorového aditiva Flashlube.

Test účinnosti aditiva do LPG

Na výsledcích měření zobrazených v grafu je přehledně vidět bod zlomu, způsobený přidáním motorového aditiva Flashlube do spalování motoru. Během jízdy vykazovaly testované motory od určitého okamžiku (negativní bod zlomu) pokles výkonu. Jakmile však bylo prostřednictvím dávkovače do motoru k palivu přidáno i kvalitní aditivum, dochází ke druhému zlomu, tentokrát řízenému a pozitivnímu. Výkon motoru se s pomocí motorového aditiva účinně stabilizuje. Měření dokládá mimořádnou účinnost aditiva Flashlube, které patří vůbec k nejoceňovanějším aditivům na světě.




›› Úplný začátek článku

›› Předešlá část článku