rešerše webu







›› Začátek článku

Hobit: komunistické Rudé právo
Rudé právo Hobita pochválilo, i když jen v reklamě na nové knihy (1979)

Tolkienův Hobit - Odeon, divadlo DAMU a československý rozhlas

Český překlad Hobita vyšel přesto všechno v nepříliš velkém nákladu: pouhých 8.500 výtisků. To nebylo mnoho (dnes by byl takový náklad samozřejmě trhák, ale tehdy byla situace jiná). I z tohoto důvodu se Hobit během osmdesátých let zřejmě nedostal do nějakého většího povědomí. Ostatně, Odeon bylo nakladatelství umělecké, nikoli masové.

Srovnání nákladů některých vybraných knih pro děti a mládež, vydaných v období normalizace:

Autor Titul Rok vydání Náklad
V. Čtvrtek Rumcajs 1979 150.000
Z. Alda a J. Černý Obrázky z českých dějin a pověstí 1980  30.000
A. Lindgrenová Děti z Bullerbynu 1981 100.000
E. Štorch Lovci mamutů 1983 171.000
J. Foglar Hoši od Bobří řeky 1987 100.000

Je však třeba říci, že podobně rozdílného přijetí se Hobitovi a Pán prstenů dostalo i na Západě. Také tam se široká vlna obliby vzedmula až po zveřejnění trilogie The Lord of the Rings.






Osmdesátá léta: Hobit na divadle, v rozhlase a na gramofonových deskách

Ano, Hobit se objevil i v adaptaci pro divadelní představení. Stalo se tak v roce 1984, kdy ho ve výpravě Ireny Marečkové nastudoval čtvrtý ročník loutkářské fakulty DAMU, pod vedením uznávaného divadelního pedagoga Ctibora Turby. Podle dobové kritiky představovalo toto divadelní pojetí „cosi zvláštního a ojedinělého“. Proč? Jan Kolář tehdy napsal:

„To je za prvé dáno exkluzivní dramaturgickou volbou podivuhodné pohádky z Anglie, jejíž téma i způsob zpracování působí v našem kulturním kontextu nezvykle a překvapivě. Za druhé pak snahou o totální syntetický tvar, v němž marionety, plošné loutky, masky, živí dospělí i dětští herci a audiovizuální efekty jsou rovnocennými nositeli významů A konečně za třetí – výtvarným viděním a znázorňováním literárního příběhu: Právě ‚rozhýbané výtvarno‘ víc než cokoli jiného mu vtiskuje podobu jevištní kreace. Neboť dramatizace textu, volně dle Tolkiena sledující Hobitovo putování za pokladem do dračí sluje, má nedivadelní epický charakter a mimo jiné nemilosrdné prověřuje schopnosti herců vyprávět děj.“

Představení podle dobové kritiky vzácně spojovalo pohádkovou říši skřítků a víl se zlozvyky a návyky dnešních časů. Zajímavé bylo i prostorové pojení představení. Diváci seděli po obvodu místnosti a samotné divadlo se odehrávalo v prostoru místnosti. Masky jednotlivých postav byly zpracovány s neobyčejným divadelním důvtipem.

Heda Čechová
Sada magnetofonových kazet v Knihovně K. E. Macana

Počátkem léta roku 1986 se Hobit v českém kulturním prostředí objevil znovu, tentokrát na rozhlasových vlnách. Na stanici Praha byla tehdy odvysílána ukázka z tohoto díla v rámci pořadu Stránky na dobrou noc. V režii Petra Adlera tehdy první zvukovou stopu Hobita (byť sotva desetiminutovou) načetl herec Petr Nárožný.

O další dva roky později vydala Hobita ve zvukové podobě pražská Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana. Tento soubor magnetofonových kazet byl ovšem určen pouze pro nevidomé. Tolkienův pohádkový příběh tehdy na zvukový záznam namluvila rozhlasová a televizní hlasatelka Heda Čechová, matka později známého herce Vladimíra Čecha. Celková délka tohoto zvukového záznamu z roku 1988 je 12 hodin a 25 minut.

Hobit
Hobitín na původní ilustraci J. R. R. Tolkiena

Vizitka J. R. R. Tolkiena a jeho ságy

Pozdější univerzitní profesor a literární vědec John Ronald Reuel Tolkien se narodil 3. ledna 1892 anglickým rodičům, žijícím v té době v Jižní Africe. Z otcovy strany měl německé předky. Po brzké otcově smrti se rodina vrátila do Británie. I matka však zemřela záhy, když mladému Johnovy bylo pouhých 12 let. Vyrůstal z něj citlivý a hloubavý chlapec s velkým prostorem pro fantazii. Přesto dlouho nenasvědčovalo nic tomu, že by se z Johna stal románový spisovatel.

Studia v Oxfordu dokončil až po první světové válce, které se aktivně účastnil. Diplom v oboru literatury a lingvistiky získal v roce 1919. Jeho specializací se na další desetiletí stal staroanglický jazyk a literatura. Studoval středověké anglické a severské básně i eposy a v tomto oboru také publikoval. Beowulfa a různé další mýtické postavy, skřety i víly poznal v rámci své odborné činnosti více než dobře. – Ostatně, jména svých románových trpaslíků i čaroděje Gandalfa z Hobita pocházejí ze severské Eddy, hlavní motiv Pána prstenů má mnoho společného s Písní o Nibelunzích.

Tolkien si žil svým poklidným rodinným životem anglického profesora. Pokud něčím vybočoval, pak pouze v rodinném soukromí vypravěčským talentem, který uplatňoval při vypravování pohádek svým dětem. Právě pro ně také vznikl Hobit, až mnohem později publikovaný na opakovaná doporučení profesorových přátel. Zaujat zrodem svého vlastního světa začal Tolkien následně rozpracovávat rozsáhlou ságu o Středozemí, se kterou se pak až do konce svého života nerozloučil.

›› Úplný začátek článku

›› Související článek: J. R. R. Tolkien a Pán prstenů - Český překlad: Stanislava Pošustová-Menšíková






Související články