rešerše webu







19.11.2009, ToSiPiš.cz: HOMECopywritingPohostinství

plastová vidlička

Osobně si myslím, že convenience potraviny jsou typickým příkladem nedostatečnosti současného vztahu výrobce–zákazník, kdy slovo pohodlné je eufemismem pro nouzovku. Nehodlám ztrácet čas bolestínským hořekováním, jen předem upozorňuji, že gurmetům následující řádky určeny nejsou.

Pro jednání s klienty, partnery i pro práci samotnou využívám všeho všudy tři různé kanceláře – nepočítám-li kavárny a restaurace. Jedna z kanceláří je umístěna v tradiční a klidné vilové čtvrti na území Prahy. Zelené stromy, švitořící práci, ruch velkoměsta je poměrně vzdálen. Z centra Prahy jsem přitom v kanceláři do dvaceti minut.






Mírný handicap znám od začátku: Pokud do kanceláře nepřijedete autem, v nejbližším okolí mnoho stravovacích zařízení nenajdete. Náhradní možnosti? Balený oběd z domova, houska se salámem z večerky na rohu nebo dovoz vaničkového jídla od profesionálů.

Dovoz ve vaničkách

Už několik dní po zabydlení kanceláře jsme oslovili cateringovou společnost, kterou zastupoval pan Martin Luň. Ráno jídlo objednáme podle jídelního lístku, během dopoledne ho zástupce cateringové společnosti přiveze v průhledných vaničkách. Výběr je uspokojivý, byť většinou jednostranný. Polévka, výběr tří hlavních jídel, případně velký salát. Zákusek je v ceně, přičemž ta zůstává navzdory dopravě a hospodářským turbulencím stále na lidové úrovni.

Dostáváme se k chuti dovážené krmě, a zde je kámen úrazu. Za lidovou cenu totiž nelze očekávat kdovíjaký kulinářský zážitek. Vše zapadá do rovnice: rychlý život rovná se rychlá práce plus rychlé jídlo. Jídlo přestalo být chápáno jako zážitek, někdy dokonce jako zdroj energie. Hlavním účelem je zastavit kručení v břiše.

Jsou nějaké další možnosti? Přečtěte si druhý díl článku Catering a Convenience aneb jídlo ve vaničkách.

›› Zpět