rešerše webu







2.10.2015, ToSiPiš.cz: HOMEMediální servisReklama, marketing

Jiří Rathouský - Výtvarník a jeho písmo
Jiří Rathouský. Zdroj: Repro z výstavy v Národní knihovně ČR

Ve Výstavní chodbě Národní knihovny ČR probíhá ve dnech 9. září až 10. října 2015 zajímavá výstava, věnovaná tvorbě designéra a typografa Jiřího Rathouského (1924–2003). Expozice je součástí projektu Knihy se těžko vystavují.

Ačkoli základem výstavy zůstávají Rathouského knižní obálky a knižní design, nebylo možné se vyhnout ani Rathouského tvorbě informačních systémů, které poměrně zásadně formovaly hned několik tuzemských generací. Přes limitovaný prostor výstavní chodby se kurátorovi expozice, kterým je grafik, hudebník a sběratel knih Martin Hůla, podařilo do omezeného prostranství hezký výběr několika zásadních prací Jiřího Rathouského umístit. Tvůrcům výstavy za to patří upřímný dík.

Jiří Rathouský a jeho knižní grafika

Jiří Rathouský se narodil se dne 20. dubna 1924 v Praze. Jako grafický designér a typograf se věnoval široké škále výtvarných disciplín. Výraznou částí jeho díla byla knižní grafika, která je i v budově Národní zastoupena nejvýrazněji.

Od padesátých let 20. století patřil Rathouský k těm grafikům, kteří zásadním způsobem určovali grafickou podobu mnoha edic českých nakladatelství. V jeho případě to byla Artia, Albatros, Academia, Orbis, Státní nakladatelství technické literatury (SNTL), Olympia nebo Mladá fronta. Pro knižní nakladatelství Albatros a Olympia vytvořil jejich dodnes legendární firemní loga v podobě nezaměnitelných ideogramů.

Jiří Rathouský a jeho logotypy
Firemní ideogramy Jiřího Rathouského. Zdroj: Repro z výstavy Národní knihovny ČR

Pro některé své projekty Jiří Rathouský navrhl a zrealizoval i několik autorských písem, které se se staly originálním vkladem do historie české typografické tvorby. Například pro Odeon v roce 1974 navrhl experimentální písmo Alphapipe, které se uplatnilo v nové edici Gama.

Vedle knižních obálek a ilustrací jsou na výstavě připomenuty i jeho výtvarné návrhy plakátů muzeí a divadel.

Informační design

Velkou stopu Rathouský zanechal také v informačním designu, čímž vlastně navazoval na svou činnost v knižních nakladatelstvích. V době řízeného státního hospodářství tak dostal příležitost pracovat na celé řadě prestižních zakázek v oblasti vizuálního stylu. Vytvářel korporátní identitu celé řadě významných státních podniků a institucí. Firemní identita státních podniků přitom tehdy důsledkem absence volného trhu nebyla nijak výrazně akcentována. Nicméně byla samozřejmě velice potřebná.

Mezi léty 1967 až 1970 přivedly tyto aktivity Jiřího Rathouského ke spolupráci na výtvarném řešení československého pavilonu Expo 67 v kanadském Montrealu a Expo 70 v japonské Osace. Přinesly mu zasloužené uznání na mezinárodní scéně.

V pozdějších letech vytvořil například logo Národního divadla. A nezůstalo jen u toho. Pro Novou scénu ND vytvořil vlastně ucelený grafický informační systém. Podobnou zakázku pak dostal pro hotely Intercontinental v Praze a Thermal v Karlových Varech. Spolu se svou ženou, výtvarnicí Dorou Novákovou, věnoval velkou dávku tvůrčí energie také vizuální propagaci programu kulturních institucí. Ať už se to týkalo Národního divadla, Národního technického muzea nebo Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

Metron a pražské metro

Místem, kde se s tvorbou Jiřího Rathouského setkala naprostá většina Pražanů, bylo pražské metro. Od počátku jeho výstavby se v letech 1970 až 1974 podílel na jeho grafickém řešení. Dokonce pro něj vytvořil unikátní a velice charakteristické písmo zvané Metron.

Jiří Rathouský a jeho písmo Metron
Informační tabule, které Jiří Rathouský vytvořil pro pražské metro. Zdroj: Repro z výstavy Národní knihovny ČR

Byl autorem vizuální podoby jednotlivých stanic. Právě on vytvořil celý grafický styl propagace Metrostavu i kompletní informační systém, známý všem tehdejším pasažérům metra. Celý projekt se stal úspěšným příkladem propojení praktických požadavků s estetickou potřebou krásy.

Zpracování vizuální podoby pražského metra se stalo základem pro rozsáhlou řadu dalších podobných realizací, z nichž některé už byly zmíněny výše. Ojedinělou realizací je tzv. jednotná vizuální identita města, kterou úspěšně aplikoval na pražské sídliště Jižní město II, ale i další projekty, na kterých se podílel.

To vše přitom Rathouský vytvářel bez formálního absolutoria. V roce 1949 musel totiž své studium na Karlově univerzitě z ideologických důvodů přerušit a přiznáno mu bylo až v roce 1992. Výtvarná hodnota jeho díla se ovšem už dávno předtím stala nepominutelnou součástí dědictví českého umění současnosti. Zemřel v Praze dne 5. září 2003.






›› Zpět