rešerše webu







12.12.2014, ToSiPiš.cz: HOMERešerše, výzkumRedakční poznámky

Hobit 1966

Závěrečný díl filmového Hobita má svoji premiéru za sebou, a my se můžeme v klidu ohlédnout za jeho pozapomenutou českou historií. Některé informace pro vás možná budou známé, jiné jsou však i pro znalce překvapením. Vítejte v historii díla Hobit Made in Czechoslovakia.

První filmový Hobit vznikl v Československu roku 1966

Podobně jako Pán prstenů, také Hobit byl už dávno před velkofilmy Petera Jacksona, natočen v kreslené verzi. Několik dílů animovaného Pána prstenů vzniklo v USA v druhé polovině osmdesátých let 20. století. Ovšem Hobit byl jako kreslený film k mání už v roce 1966 a to navíc vznikl v komunistickém Československu!

Hobita zde tehdy v produkci americké společnosti Rembrandt Films natáčel režisér Gene Deitch, špičkový americký animátor, žijící dlouhodobě v Praze. Nad vybraným výtvarníkem by dnešní milovníci reálií Středozemě asi zalapali po dechu. Byl jím totiž Adolf Born, vynikající výtvarník a ilustrátor s nezaměnitelnou expresivní tvorbou. I v případě kresleného Hobita vytvořil Born naprosto svébytný svět. Většina milovníků Tolkienova díla je ovšem bytostně srostlá s vizualizací Středozemě od ilustrátorů Alana Leea a Johna Howa. K Hobitovi, vyrobeném v tehdejším studiu Bratři v triku, se proto příliš nehlásí.

Příběh vyprávěný Deitschem a Bornem během pouhých 12 minut se drží pouze základní zápletky Tolkienova Hobita. Řada původních hrdinů nemá šanci se kvůli krátké stopáži na scéně ani objevit. Místo nich přitom autoři do příběhu vložili jakousi princeznu jménem Mila Milovana. Proč? To už dnes asi nikdo nezjistí.

Deitsch a Born pojali svoje svérázné dílo jako nástřel (skicu). S pomocí krátké verze Hobita chtěli přesvědčit americké producenty o atraktivitě námětu, aby jim poskytli finance pro skutečně plnohodnotný animovaný film. Po sestříhání natočeného materiálu byl jejich Hobit v New Yorku promítnut malému publiku několika osob. Ti pak museli podepsat prohlášení, že film viděli. Tak získal jednatel společnosti Rembrandt Films doklad, že splnil podmínky licence a může s nimi dále nakládat.

Příběh Hobita v adaptaci Deitsch a Born žel producenty nezaujal a česko-americký short film s příběhem o Hobitovi ležel několik dalších desítek let v zapomnění. K jeho znovuobjevení došlo až s nedávnými filmovými projekty Petera Jacksona. Po těch letech je z něho zajímavá raritka…

S tímto prvním filmovým Hobitem je také spojena jedna nedořešená záhada: Adolf Born angličtinu neovládá, takže musel být pro potřeby filmové skicy do češtiny přeložen stručný příběh Hobita. Podle Borna ho možná přeložili sami manželé Deitchovi… – Každopádně šlo o první český překlad byť jen hlavní dějové linky Hobita. Po neúspěchu filmu byl tento překlad podle všeho zničen, nebo se prostě někam ztratil.






O rok později se však přeci jen o natočení celovečerního animovaného Hobita začalo uvažovat. Ke spolupráci byl tentokrát přizván přední český animátor Jiří Trnka. Ten pro film nakreslil několik návrhů postav. Když ale v roce 1969 zemřel, byla další realizace ukončena.

1979: První oficiální české knižní vydání Hobita

První české knižní vydání Hobita vyšlo péčí renomovaného nakladatelství Odeon v roce 1979, pod názvem Hobit, aneb, Cesta tam a zase zpátky. Oficiálně byl tehdy pod překladem podepsán Lubomír Dorůžka. Ve skutečnosti byl ale autorem překladu Dorůžkův kamarád František Vrba (1920–1985), zkušený překladatel, který během normalizace oficiálně nesměl publikovat.

František Vrba o fantaskním světě J. R. R. Tolkiena nic nevěděl a knihu pojal přesně v takovém duchu, jak jí původně její anglický autor vytvářel. – Jako pohádkovou knížku pro děti. Právě z těchto důvodů je Vrbův Hobit plný dětsky znějících označení, nebo dokonce takových termínů, jako je „svatojánská noc“ nebo „Vánoce“. Kdyby Vrba býval věděl, kam později své příběhy Tolkien dovedl, možná by se takové poezie vyvaroval. Z pohledu temného Pána prstenů totiž Vrbův poetický překlad občas působí trochu směšně.

V pohádkovém duchu se nesou i ilustrace prvního českého vydání Hobita (i jeho fotoreprintu z roku 1991). Autorem kreseb se tehdy stal Jiří Šalamoun, známý pro svůj osobitý výrazový projev, výtvarný a věcný vtip, schopnost stylistické zkratky i neobyčejnou invenci. Stačí jen říci, že jeho nejslavnějším dílem je Maxipes Fík a skalní příznivci Tolkienova díla padají do mdlob (pokud už se tedy vzpamatovali z toho Adolfa Borna).

Hobit 1979Hobitín na ilustraci Jiřího Šalamouna

Vydání Hobita v nakladatelství Odeonu přitom získalo celou řadu významných ocenění. V roce 1981 byla kniha oceněna bronzovou medailí na jarním knižním veletrhu v Lipsku, v soutěži o nejkrásnější knihy světa. Roku 1983 si Šalamounovy ilustrace z knihy Hobit odnesli medaili z X. ročníku mezinárodní soutěže evropské ilustrace, kterou pořádala profesionální organizace Design & Art Directions Association.

Také oficiální komunistická propaganda obsah knihy oceňovala a zdůrazňovala v něm klasický motiv boje dobra se zlem. Obliba Tolkienových knih mezi mladými lidmi na Západě byla dávána do souvislosti s disfunkčností kapitalistické konzumní společnosti. Nelze si totiž nevšimnout, že zlo, popisované v Hobitovi (ale i v Pánu prstenů) je motivováno touhou po majetku a moci.

›› Pokračování článku

›› Související článek: J. R. R. Tolkien a Pán prstenů - Český překlad: Stanislava Pošustová-Menšíková






›› Zpět