rešerše webu







Zdeněk Bauer

Ochranné známky a průmyslové vlastnictví. Pořad na vlnách Českého Rozhlasu, vysílaný u příležitosti 50. výročí ochranné známky Remoska. Hosté: Josef Dvornák z Úřadu průmyslového vlastnictví a editor a nakladatel Zdeněk Bauer. Moderuje Patricie Strouhalová.

Ochranné známky a průmyslové vlastnictví

Pořad věnovaný otázkám duševního vlastnictví, ochranným známkám, značkám, obchodním názvům a marketingové komunikaci. K čemu slouží ochranné známky a obchodní značky, jaký význam mají v komunikaci se spotřebiteli, jak vymyslet účinný obchodní název. Následuje zkrácený a upravený přepis prvních minut z 45minutového pořadu:

Patricie Strouhalová: Co to je ochranná známka?

Josef Dvornák: Ochrannou známkou může být jakékoli označení. To označení musí být schopné grafického znázornění. Mohou to tedy být slova, jména, barvy, kresby, písmena, čísla, tvary výrobků. Všechno, co lze graficky znázornit.

Zdeněk Bauer: Ke značkám existuje známé pořekadlo Davida Ogilvyho, že značka je to, co vám zůstane, když vám shoří továrna. – Pokud tedy investujete do nějaké dobré obchodní značky, tak – ne, že by se něco zlého opravdu muselo stát – ale vlastníte obchodní název, který má velkou finanční hodnotu.

Josef Dvornák: A právě z toho důvodu patří ochranná známka do tzv. nehmotného vlastnictví. – Vedle patentů, užitných vzorů nebo průmyslových vzorů.

Patricie Strouhalová: Podrobně jsem se začetla do knížky Jak vytvořit atraktivní obchodní název firmy, služby, produktu, značky a kromě dalšího se mi tam líbila kreslená anekdota z USA, která si dělá legraci ze zkratek PIPO a POPO. Jedno bylo pro ovesné vločky a druhé pro vločky mýdlové. Dá se mluvit i dnes o tom, že si někdo vybere tak jednoduchou, až nakonec hloupou a jednoduše zaměnitelnou značku, že s tím prostě neprorazí?

Zdeněk Bauer: Zájem o co nejkratší názvy je mimořádný, což je dáno tím, že si je spotřebitel může (do jisté míry) lépe pamatovat, snižuje se riziko, že by se při jejich nákupu spletl, ale zčásti je to jen zdání.

Problém nastává už v momentě, kdy má být název kombinován s volnou internetovou doménou. Pokud by to například měla být doména .com, tak hezký a neobsazený název o rozsahu čtyř písmen je dnes velice těžké vytvořit. Problém je také v tom, že to, co má 3–4 písmenka, je často neobyčejně technicistní a podivně zapamatovatelné, že takový název nakonec svou původní úlohu vůbec neplní. Zkratky PIPO a POPO jsou myslím velmi dobrým příkladem. Tam někam to může dojít, pokud klient při vytváření názvu až příliš jednostranně preferuje jeden jediný parametr.

Patricie Strouhalová: Je dobré mít v názvu firmy vlastní jméno? Před pár dny jsem mluvila se zpravodajem ČRo na Slovensku a v Rakousku Vojtěchem Bergerem a ten mi říkal, že příjmení Berger je v Rakousku hodně rozšířené a že mu to otevíralo cestu. Čím to je?

Zdeněk Bauer: No, myslím, že zajímavé je v Rakousku hlavně tím, že je to jméno německé. Je to podobné, jako kdyby německy hovořící zástupce nějaké rakouské televize působící v Česku měl české příjmení Pastevec, což je myslím ekvivalent k německému Berger, případně by to také mohl být Kopecký, třeba Wenzel Kopecký. Takže by přijel k nám do republiky a myslím, že jeho české příjmení by u nás také rezonovalo.

[…]

Celý pořad si můžete poslechnout v záznamu na webu Českého Rozhlasu.

Tvorba názvu / obchodního jména krok za krokem

Pokud si chcete znělý a originální obchodní název sami vytvořit, nepostradatelnou pomůckou vám bude kniha Jak vytvořit atraktivní obchodní název firmy, služby, produktu, značky. Obsahuje přehledný návod, jak vytvořit obchodní název / jméno krok za krokem a uvádí i celou řadu konkrétních doporučení, nebo varování.

Součástí knihy je i více než 300 případových studií úspěšných obchodních názvů, na kterých uvidíte, jak jejich značkové jméno vzniklo, jak se vyvíjelo a v čem tkví jeho úspěch.






Související články

›› Zpět