rešerše webu







17.12.2012, ToSiPiš.cz: HOMEAnalýzyVýzkum, analýzy

Vynikající vizuální podívaná nabízející strhující zážitek v kulisách českého velkoměsta začátku padesátých let 20. století. Kriminální zápletka z doby velkých politických procesů a měnové reformy. Zdánlivě triviální prvorepubliková vloupačka se postupně ztrácí ve složité hře komunistické kontrarozvědky, sovětských poradců a mezinárodní politiky. Takový je český kriminální thriller Ve stínu.

Recenze filmu | Ve stínu / In the Shadow. Režie: David Ondříček. Hudba: Jan P. Muchow, Michal Novinski. Scénář: Marek Epstein. Kamera: Adam Sikora. Hrají: Ivan Trojan, Sebastian Koch, Soňa Norisová, Jiří Štěpnička, Marek Taclík a další. Česko / Slovensko / Polsko, 2012, 101 minut.

Osa příběhu

Vše začíná vypáčením trezoru a krádeží klenotů. Kapitán Hakl (Ivan Trojan), který je vyšetřováním pověřen, dost možná začínal ještě u prvorepublikové policie nebo četnictva. Naučil se i ze sebemenších stop vyčíst, co přesně se na místě činu odehrálo.

Z běžné vloupačky se ale rychle stává politická kauza, „vyšetřování“ přebírá komunistická Státní bezpečnost a Hakl je z případu odvolán. Protože se však už do případu zakousl jako pověstný buldok, odmítá se z případu stáhnout a ve vyšetřování pokračuje na vlastní pěst. Stává se součástí vysoké hry, kterou se pokouší ovlivnit, ale na jejímž konci umírá v rukách estébáckého komanda „vyšetřovatelů“.

Vypiplaná filmařina

V prvé řadě je film Ve stínu vpravdě vypiplaná filmařina, na české poměry nevídaná. Za posledních dvacet let vzniklo u nás takových filmů jen několik. A přitom ani Ondříčkův film není tak dokonalý, jak by mohl být. Ukazuje ovšem, jak je většinová tuzemská produkce malá a on ji svou poctivou filmařinou hravě přesahuje.

Dobové rekvizity ve filmu Ve stínu
Záběr z filmu Ve stínu

Hlavní hodnota filmu spočívá ve schopnosti tvůrčího týmu přenést na diváka náladu popisované doby. Režisérovo sdělení stojí na vizualizaci. Dobové reálie, módní doplňky, ale i vybavení kanceláří dobře zapadá do atmosféry padesátých let, kterou současně i dotváří. Potemnělé scény, stíny, temná zákoutí, déšť, mlžné opary či výpadky proudu jsou zase charakteristické pro americké hardboiled detektivky a samozřejmě „černý expresionismus“ tedy noir film let 1936–1950.

Velký dík za skvělou vizualizaci patří mimo jiné skvělé kameře kameramana Adama Sikory, také vizuální postprodukci a samozřejmě rekvizitářům. Výborná je hudba, ačkoli v některých klidných scénách je snad až moc důrazná, čímž může působit kontraproduktivně (to se třeba týká hned úvodních scén s vykradením klenotnictví).




›› Pokračování článku

›› Zpět