rešerše webu







11.4.2012, ToSiPiš.cz: HOMEJaroslav FoglarAkce a události

Ústředním tématem 36. kolegia Akademie Jaroslava Foglara byla otázka: Nakolik jsou prvky Foglarova díla a skautské metodiky nosným pilířem činnosti současného 2. oddílu Hoši od Bobří řeky? Hlavním hostem večera byl Aleš Vitinger, donedávna vůdce Dvojky, aktuálně zástupce oddílového vedoucího. Přítomno bylo i několik členů či vedoucích Dvojky z předešlých období: Josef Bláha (Řešetlák), Jan Klepáč (Jenda. K), Větřík…

Co je Dvojka – Hoši od Bobří řeky

Pražská Dvojka, často uváděná s přídomkem Hoši od Bobří řeky, je nejstarším tuzemským skautským oddílem. Vznikla v samých počátcích českého skautingu, konkrétně v roce 1913. Oddíl je ovšem výjimečný i tím, že ho nepřetržitě 60 let (od roku 1927 do roku 1987) vedl jeden jediný člověk – známý spisovatel chlapeckých románů Jaroslav Foglar (skautskou přezdívkou Jestřáb).

 V období vlády nacistů a komunistů byl skauting zakázán. Jaroslav Foglar byl jako oddílový vedoucí ideově značně specifický. Po značnou část své historie tak pražská Dvojka nebyla skautským oddílem v pravém slova smyslu. Po roce 1989 se nicméně zcela přirozeně stala součástí obnoveného Junáka. Jaký tedy je Jestřábův odkaz v dnešní Dvojce?

Celkové směřování Dvojky v posledních dvou desetiletích nastínil Aleš Vitinger hned v úvodu. On sám přišel do oddílu před asi dvěma dekádami jako Vlče (jakási nejnižší úroveň skautů, chlapci obvykle věku 8–10 let).

Podle Vitingera je dnešní Dvojka běžným skautským oddílem. Tradice spojené s dřívější Foglarovou činností mají v oddílové činnosti stále menší a menší prostor. Rozhodně se nejedná o oddíl složený z nějakých zvláštních znalců Foglarova díla. Znalost oddílové historie je omezená a u osazenstva nepatří mezi nějak zvlášť oblíbená témata. – Oddílová hra na téma historie Dvojky zůstala viset daleko za popularitou, kterou si v oddíle rychle získala bojovka na motivy jakési známé akční videohry.





Dvojka – mezi skauty svět sám pro sebe

Důvodů, proč se současná Dvojka vzdálila Foglarovu odkazu, je podle Vitingera několik. Především šlo za vedení Jaroslava Foglara o oddíl, jež byl světem sám pro sebe. Příčin bylo několik.

Z části hrála svou roli skutečnost, že skauting byl po většinu období československého „komunismu“ nepovolenou organizací. Oddíl vedený Foglarem se proto stejně jako i další zbylé tajné skautské oddíly po většinu času mezi lety 1948–1989 profiloval jako oddíl turistický. Začátkem sedmdesátých let 20. století Dvojka dokonce krátký čas působila pod hlavičkou Pionýrské organizace jako pionýrský oddíl.

K tomu historické dovysvětlení: Morální dopad takových ústupků na původní ideály skautingu byl samozřejmě citelný. Vedoucí například museli plnit pionýrské zkoušky nebo složit pionýrský slib… Pro podobně kontroverzní krok se však rozhodlo vícero skautských oddílů, když byly v roce 1970 zakázány. Dvojka tedy v této úlitbě mocným nebyla výjimkou.

Málokterý oddíl byl ovšem tak výrazně vystavěn na osobnosti jednoho glorifikovaného vůdce, který byl alfou a omegou jakékoli činnosti. – A to je druhá věc z hlediska specifičnosti Dvojky: Osobnost samotného Foglara. Jestřáb se už od konce předválečných let začal oficiálním skautským doktrínám a vnitřnímu řádu Junáka všelijak vzdalovat. Během třicátých let 20. století si vytvořil a začal prosazovat vlastní pedagogický systém, založený na vlastních knihách.

Skutečnost že Dvojku vede populární spisovatel, dávala oddílu už koncem třicátých let elitářský charakter. „Měl jsem ze vstupu trochu strach, protože Dvojka byla brána jako elitní oddíl a mohli tam chodit jen někteří,“ vzpomíná na své počátky ve Dvojce roku 1942 například Vladimír Janík (Dan).

I mnozí Foglarovi příznivci z řad skautů z výše uvedených důvodů hovoří o jistém „foglarovském specifiku“. Tradiční skautské prvky ve Dvojce nahradila krabička poslední záchrany (KPZ), lovení třinácti bobříků a další atributy, které řádová skautská organizace neuznává. Foglarovi kritici z řad skautů mluví v souvislosti s jeho oddílem rovnou o anomálii.

›› Pokračování článku





›› Zpět