rešerše webu







5.11.2011, ToSiPiš.cz: HOMEAnalýzyVýzkum, analýzy

Hovoří se v poslední době o konci tištěných médií. Nevěříme, že k němu dojde v nejbližších letech, pokud vůbec někdy. Přesný vývoj dnes samozřejmě nedokáže předpovědět nikdo z lidí, nicméně určité poučení si můžeme vzít z historie.

Efektivnější forma přenosové a záznamové techniky zvítězí

Prakticky pokaždé, když se objevila nová a lepší technologie záznamu a distribuce informací, dříve či později zvítězila. Zápisy dnes už nepíšeme na dřevěné destičky, na kůži ani na pergamen, protože papír je prostě efektivnější z hlediska celkové ekonomiky výroby, manipulace i uchovávání.

Tištěné texty nečteme ze svitku, ale z kodexu, tedy z jednotlivých listů spojených hřbetem. Publikací se pohodlně listuje. V několika uplynulých staletích se také zdokonalila či zjednodušila forma sazby a tisku publikací. Uživatelsky triviální je rozmnožování kancelářských písemností. Kdo dneska ví, k čemu kdysi sloužil kancelářský hektograf…

Statusová záležitost – Print jako charakterový znak

Některé formy zápisu a distribuce naproti tomu nezanikly nikdy. – Psaní ručních poznámek, distribuce tiskovin formou osobní živelné či organizované kolportáže a další.

Ze světa dokonce nezmizely ani černé gramodesky z PVC, které byly před dvaceti lety všeobecně považovány za vyloženě mrtvý nosič. A vida! Po dočasném opojení z kompaktních disků a zvukově nepříliš kvalitních souborů formátu MP3 se dnes opět vyrábějí gramofony a lisují se i nové gramofonové desky.  





Počty výlisků se samozřejmě ani v nejmenším nedají měřit s obdobím před rozšířením cédéček v druhé polovině osmdesátých let 20. století. Gramodesky však zůstávají alternativou, statusovou záležitostí, jakkoli okrajovou.

Podobným příkladem může být televize. Už od svého vzniku je sice vážným konkurentem filmových představení v kinosálech, oproti původním předpovědím však ani po několika desítkách let promítání v kinosálech nenahradila. Z celé řady důvodů lze zmínit jen jeden, zato klíčový: Trh. – Jestliže existuje něco, co dokáže uspokojit potřeby jisté části spotřebitelské populace, zákonitě se najde také někdo, kdo přijde s podnikatelským záměrem, jak v prodeji úspěšně pokračovat i přes pokles celkového objemu.

Segmentace, respektive rozmělnění trhu

S tištěnými knihami, časopisy a novinami to pravděpodobně bude podobné. Při stávající technické i obsahové úrovni elektronických médií nelze očekávat, že by printová média přestala úplně existovat. Spotřebitelský mainstream se postupně asi začne více přiklánět k snadno dostupným informacím kdesi na webu, komunita čtenářů, kteří dokáží ocenit kouzlo a komfort papíru kombinovaný s kvalitním zpracováním obsahu, však bude spotřebitelsky (a tím i podnikatelsky) nadále zajímavá.

Neznamená to, že tištěné knihy, noviny a časopisy musí být nutně atributem snobismu. Určitě však budou žít ve velké míře díky spotřebním potřebám nejrůznějších komunit. Lidé se budou dělit na příznivce tištěných knih (těm ostatně vychází vstříc i malonákladový tisk), čtenáře seriózních tištěných deníků, konzumenty tištěného víkendového bulváru a konečně i spotřebitele netištěného internetového obsahu.

Pro vydavatele bude klíčové najít si svou cílovou čtenářskou skupinu a správně vyhodnotit rozsah podnikatelských aktivit.

Elektronická média a jejich limity

Pokud je efektivita nových technologií oproti předešlým možnostem jednoznačná, dochází i mezi spotřebiteli k poměrně velké změně zvyklostí. Příkladem může být konec kdysi oblíbeného systému domácího videa VHS (Video Home System). Na počátku digitalizace vlastně jen stačilo výrobce a spotřebitele přesvědčit o tom, aby si své VHS videorekordéry „vyměnili“ za digitální přístroje. Rozdíl v kvalitě záznamu i možnostech dalšího zpracování a přenosu dat byly přeci tak očividné! Krom rozsáhlých VHS archivů prakticky nebyl žádný důvod u staré technologie setrvávat.





Jsme však toho názoru, že právě tato jednoznačná efektivita současným elektronickým médiím chybí. Nesporné výhody elektronické publikace samozřejmě mají. Současně je s nimi spojeno i mnoho „ale“. Čas na otázku „Kdo z koho?“ tak zatím podle nás nepřišel. Z toho důvodu nabízí naše redakce souběžně plnohodnotný servis pro tištěná i elektronická média. Bez ohledu na to, jakou cílovou skupinu chcete oslovit, nabízíme vám profesionální služby ke zpracování a publikování dat tiskem, nebo elektronicky (v podobě e-books nebo na internetu).

Největší výhody elektronických médií

  • Snadná aktualizace obsahu
  • Možnost propojení textu s multimediálním obsahem
  • Minimální hmotnost a rozměry (v případě mobilních zařízení). Do jedné „krabičky“ se vejdou tisíce knih, novin i časopisů. Na cesty si můžete pohodlně vzít celou knihovnu a ještě něco navíc.
  • Své poznámky a publikace můžete v určité míře sdílet z libovolných míst a platforem.
  • Možnosti velkoplošného šíření dat.

Největší limity elektronických médií

  • Nekomfortní práce s objemnějšími dokumenty. V knihách a v delších článcích se nedá listovat. Procházení je de facto návratem k rolování jednoho svitku.
  • Provozní omezení – Omezená výdrž baterie a celkově nezbytný přísun elektrické energie. Přelistování a vkládání poznámek zabere více času (je-li vůbec možné).
  • Problematická garance stahovaných dat z hlediska důvěryhodnosti i techniky (někdy prostě něco stáhnout nejde).
  • Snazší porušování autorských práv (ilegální kopírování).
  • Snazší sledování aktivit vydavatele i spotřebitele ze strany různých autorit. – U tištěných publikací lze většinou jen těžko zjistit, co čtete. U elektronických médií je zjištění obsahu vaší knihovny technologicky velice snadný.

Update k 15. 12. 2013: Viz též článek Nejrozšířenější tištěné časopisy

Související články

›› Zpět